Přírodní park Jevišovka

Řeka Jevišovka se klikatí napříč územím Jevišovicka a po obou jejích březích se rozprostírá stejnojmenný přírodní park. Přírodní park Jevišovka je území rozlehlé více než 14 tisíc hektarů, tvoří jej lesy, zemědělské plochy a pastviny. Lesní plochy tu tvoří více než polovinu území! Na území přírodního parku se nachází také několik vesnic a přímo v jeho srdci leží městečko Jevišovice.

Ráz přírodního parku je kolem koryta řeky velmi variabilní. V některých místech je řeka hluboce zaříznutá do svahu, jinde pěkně meandruje, když protéká nivní krajinou. Dál od řeky přitom narazíme na sušší oblasti stepního charakteru, jako je třeba lokalita Rudlických kopců.

Bohatstvím přírodního parku Jevišovka ale nejsou jen všudypřítomné lesy, ale také řada historických památek. Navíc, podle archeologických nálezů bylo území osídlené už v dobách paleolitu, což dokládají také rozsáhlé sbírky zdejšího muzea.

Území přírodního parku je vyhledávané také houbaři.

Zajímavosti z Přírodního parku Jevišovka

Nejnižší bod tvoří dno nivy řeky Jevišovky u Plavče (nadmořská výška 252 m)

Nejvyšší bod je Svatý kopeček (nadmořská výška 423 m), který najdeme jihovýchodně od obce Grešlové Mýto

Nejstarší nálezy z doby až 40 tis. let před Kristem u Střelic

Soška Venuše z mladší doby kamenné (cca. 5000 let před Kr.) se našla u Hlubokých Mašůvek

Soustava vodních mlýnů na řece Jevišovce a Plenkovickém potoku (přibližně na území mezi Vevčicemi, Rudlicemi a Hlubokými Mašůvkami)

Naleziště vzácných kamenů – granáty severně od Bojanovic, vltavíny u Slatiny, opály a chalcedony u Jiřic u Mor. Budějovic

Příroda Jevišovicka

Přírodní park Jevišovka je bohatý na rostlinné i živočišné druhy spojené s řekou, ale i suššími oblastmi v severních částech území. Některá zalesněná místa svou skladbou odpovídají původním porostům a najdeme tu například habr obecný, dub lesní, javor klen nebo lípu malolistou. Tyto druhy se vyskytují zejména na výrazně členitých a skalnatých březích řeky. U Plenkovického potoka můžeme najít například jeřáb břek. Povědomé Vám určitě budou keře lísky nebo trnky.

Pestrou směs tvoří bylinná společenství. V severnějších oblastech narazíme na bylinky, jako lipnice hajní, metlička křivolaká, strdivka nicí, ostřice prstnatá, kopytník evropský, jaterník podléška, kostival hliznatý, brambořík nachový, pomněnka lesní nebo plicník měkký. V jižní části u Hlubokých Mašůvek najdeme i vzácnější druhy, jako je střevíčník pantoflíček, vemeník dvoulistý a zelenavý, sasanka lesní, kosatec sibiřský, chrpa Triumfettiho, kavyl Ivanův, medovník meduňkolistý, oman hnidák, lilie zlatohlávek nebo třemdava bílá.

Živočišnou říši reprezentují například poměrně vzácné ryby, jako mník jednovousý a hořavka duhová, domov tu mají také mlok skvrnitý, slepýš křehký nebo užovka obojková a hladká. Ze zástupců ptačí říše jmenujme alespoň čápa černého, datla černého, žluvu hajní, a pokud budete mít štěstí, narazíte i na výra velkého. Hojně se zde vyskytují netopýři, jejichž kolonie osidlují zdejší lesy, ale i historické budovy. V Jevišovicích na zámku se usídlil například netopýr velký a netopýr brvitý. V lesích se vyskytuje vzácný netopýr Brandtův a netopýr černý.